CS

EN

Citytriathlon Heilbronn

24.06.2013

V neděli proběhl 4. ročník Citytriathlon Heilbronn na nezvyklých tratích 2-70-15km. Zatímco v prvních třech ročnících se na prvních dvou místech střídali svěřenci Luboše Bílka - Sebastian Kienle a Andy Bőcherer, letos bylo už před startem jasné, že vítězem bude někdo jiný. Oba dva kvůli zdravotním problémům na startu chyběli. Další zvláštností je, že prizemoney dostávají jen závodníci na 2. až 5. místě. Vítěz totiž od sponzora závodu, firmy Audi, dostane na rok zapůjčený vůz Audi A6 3.0TDi S line v hodnotě cca 60.000 eur. Na to jsem v ironickém tónu reagoval den před startem na tiskovce, že pro mě bude lepší být druhý, protože to dostanu peníze. Když budu první peníze musím dát, abych mohl natankovat a dojet domů:)))

 Na startu tak po odřeknutí svěřenců Luboše Bílka si choutky na nové auto dělali Švýcaři Ronnie Schildknecht a Jan Van Berkel, Němci Faris Al-Sultan, Jan Raphael, Daniel Unger, Thomas Hellriegel a možná ještě další.

Plavání v dvacet stupňů teplé vodě v kanálu řeky Neckar proti proudu na bójku a zpět zvládla nejrychleji čtveřice Unger, Van Berkel, já a Sultan. Po úvodních 5 kilometrech stoupání v cyklistické části nad město se spustila silná přeháňka a znamenala, že většina další cyklistiky byla na mokré silnici. Což na zdejší velmi členité trati, kdy se prudké 10 až 12% sjezdy a výjezdy často střídaly s pravoúhlými zatáčkami v malých vesničkách, nebylo nic příjemného. Podle Luboše Bílka, který mi dával rady před závodem a rozestupy během závodu, protože v mužské kategorii neměl své dva top profíky (ale řadu velmi dobrých dalších závodníků), ale na druhou stranu měl největší favoritku v ženském závodě – Svenju Bazhlen, která ženské kategorii dominovala, když druhou v pořadí porazila o více než 12 minut!), nás měl Schildknecht dojet kolem 30. km a měl jsem s ním zůstat do 60.km a pak ho nechat odjet…Jaké bylo moje překvapení, když se kolem nás spolu s mladým Andreasem Dreitzem prohnal už na 15. kilometru. Během jednoho sjezdu a dvou zatáček se čelo závodu vykrystalizovalo na dvojici Schildknecht-Dreitz a za ní jedoucí Ospalý-Unger. Na 30. km už naše ztráta činila více jak 1minutu. K nám se po chvíli připojil další Lubošův svěřenec („Luboši, proč jsou všichni tví svěřenci na kole tak dobří? Škoda, že nejsem jedním z nich:) „) Johanes Moldan a až do závěru kola jsem tak vytvořili trojici. V druhém depu činila naše ztráta 3 minuty.

Tři okruhy podél kanálu řeky Neckar a v historickém městě vedly k rozuzlení, kdo bude stát při vyhlašování na bedně. Ztráta 3 minuty na Švýcara Schildknechta však byla velká a já i Unger jsme věděli, že by musel dostat velkou krizi, abychom ho seběhli. Ale doufali jsme aspoň v boj o druhé místo. Během prvního okruhu to však tak vůbec nevypadalo – po něm jsme totiž ztráceli 2:45 na čelo a 2:30 na druhého Dreitze. V polovině trati jsem měl dokonce problémy držet s Ungerem krok a nechal jsem ho a běžel několik metrů za ním. Pak jsme však oba ožili zprávou, že do posledního kola vbíháme se ztrátou „jen“ jedné minuty na druhého. Na metě 13.km byla však naše ztráta stále více jak půl minutová. Bylo jasné, že společnými silami s Ungerem druhé místo nevybojuji. Nechal jsem ho napospas čtvrtému místu :) a začal stahovat druhého Dreitze. 1,2km před cílem 25sekund. 0,6k před cílem 10sekund a pár desítek metrů před cílovým červeným kobercem bylo dílo dokonáno a do té doby druhého Dreitze jsem nemilosrdně přesprintoval.

Sice „až“ druhý, ale jsem spokojen!

Další start mě čeká 7.7., kdy budu na Ironman 70.3 Norway v Haugesundu obhajovat loňské vítězství.

Partneři





































webDvorak