CS

EN

XL Triathlon Gérardmer

10.09.2013

O víkendu se ve francouzském Gérardmeru uskutečnil 25.ročník závodu, který už byl v minulosti skoro vším - od evropského nebo světového poháru v olympijském triatlonu přes MS v dlouhém triatlonu na tratích 4-120-30km až po klasický Ironman.

Poslední roky už je formát sobotního XL Triathlon 1,9-93-21km a nedělního DO Triathlon 1,5-39-10,6km.

Jelikož je Gérardmer (660m.n.m.)přes zimu lyžařským střediskem není o kopce během obou závodu nouze - střední má celkové převýšení 1900m a olympijský 990m. Počasí v Gérardmeru bylo ideální - na páteční přípravu jasno a 30 stupňů. V sobotu polojasno a 20 stupňů a v neděli po dešti,zataženo a 15 stupňů. Hlavní závod je XL Triathlon a na jeho startu stálo přes 1300 závodníků a závodnic. Do role favoritů se postavili obhájci minulých ročníků Francouzi Sudrie a Degham. Dále vedle mě na startu stáli Australan Skipwort, Švýcar Salvisberger, Francouz Viennot, svěřenec Luboše Bílka Němec Clavel a další.

Plavání v jezeře s příjemnou teplotou 19´C nevyšlo podle mých předpokladů - tím byl, že nějaký Francouz uplave a za ním poplave malá skupinka. Nikdo neuplaval a po 22 minutách a 30 vteřinách vylezlo na břeh zároveň 5 závodníků.

Cyklistická část je ve třech okruzích s převýšením 630m / 1okruh. V každém okruhu čekaly na závodníky  čtyři kopce:

na 2. km to byl La Cote du Poli (2km dlouhý s prům. stoupání 7% na úzké silničce v lese), na 12.km začínal výstup na Col de Feignes (950m.n.m.,4,5km dlouhý výjezd s prům. stoupáním 5%, opět v lese, ale na pěkné dvouproudové silnici), na 20.km začínal výšlap na Col de Grosse Pierre (955m.n.m., celkem 4 km s prům. stoupáním 4%, první část vedla po stráni mezi statky po úzké silnici s nejtěžším úsekem - La Courbe s 15% sklonem v délce 100m), druhá půlka už opět na hlavní silnici vedoucí do Gérardmeru) a na 28.km kilometrový výjezd před sjezdem k centru závodu.

Hned v depu se do toho vrhl Sudrie po hlavě a na výjezdu měl přede mnou náskok 10 sekund. Držitel rekordu cyklistické části (2:35) nenechal od začátku nikoho na pochybách, kdo je na této trati nejrychlejší a během prvního okruhu si na své pronásledovatele najel 2min30sec. Těmi pronásledovateli jsem byl já, Skipworth a Salvisberger. Už na začátku druhého okruhu jsme začali předjíždět hobíky, kteří byli teprve v prvním okruhu. Ze začátku a na normálních, tj. dvouproudových silnicích to nevadilo. Ale dva výjezdy byly na úzké silničce a tam byl největší úkol s nikým se nesrazit, protože ne všichni hobíci byli schopni jet do strmých stoupání rovně. V polovině cyklistiky nás zezadu dojela trojice Degham, Banti a Fernandes. Ale i během druhého okruhu naše ztráta narostla a to na 4 minuty. Během posledního výjezdu na Col de Grosse Pierre se mi povedlo ze skupiny odpárat Salvisbergra a Skipwortha (Degham odstoupil už dřív) a do depa tak dojela skupina pronásledovatelů přesně 5 minut za vedoucím Sudriem.

Své kolegy z cyklistiky jsem zanechal v depu a snažil se vymazat ztrátu na vedoucího závodníka. Běh je také ve třech okruzích kolem jezera s převýšením 80m / 1okruh. I když se mi běželo fajn a první okruh jsem dal za 24minut, bylo to málo a na lídra závodu jsem stáhl jen minutu. V druhém okruhu jsem tedy evidentně zpomalil, protože bylo jasné, že dnes to na vítězství nebude a je potřeba si schovat nějakou energii i na zítra. Během  druhého okruhu jsem tak na Sudrieho stáhl jen 25sec a ve třetím zpomalil určitě on, protože v cíli byla má ztráta 2,5minuty. Třetí Fernandez doběhl další 3,5minuty za mnou.

A proč jsem šetřil energii ke konci běhu? Vyhlášení sobotního XL Triathlon je až v neděli večer. A co dělat s dnem navíc v Gérardmeru - trénovat po těžkém závodě je nesmysl, na procházky nejsem a navíc předpověď byla, že má celý den pršet a na hotelovém pokoji den strávit nechci. Tak si zazávodím:) V neděli v 13:30 totiž startoval DO Triathlon – bezhákový závod na olympijských tratích. K favoritům závodu mužů patřili Francouzi Belaubre, Rouault,  Australan Sexton, Ukrajinci a medailsité z let minulých Sapunov, Martyenko a Tutukin. Já určitě ne, protože jsem měl v nohách sobotní závod:)

Zatímco start sobotního závodu byl pro profi kategorii v pohodě, protože jsme mohli stát na startu ve vodě, kdežto masa 1300 hobíků stála 10m za námi na břehu, start nedělního závodu už měli všichni ze břehu. Celkem cca 700 lidí. Takový start nesnáším, když musím udělat pár kroků na souši a pak pár ve vodě, navíc když jsou na dně kameny. Tak jsem si stoupl mezi ženu a hobíka v domnění, že jim hned po startu uplavu. Jaký byl můj omyl, když ještě po sto metrech plavání jsem byl vedle ní a z druhý strany dostával rány od hobíka. V tu chvíli jsem si říkal, že po včerejšku těch sil opravdu nemám dost na další závod. Vyplaval jsem z hlavního pole, které nesmyslně mířilo na první bójku obloukem a plaval sám nejkratším směrem. To stejné se opakovalo mezi druhou a třetí bójkou. V plánu jsem měl, že poplavu v klidu zašitý za někým a budu šetřit síly. Takhle jsem celých 1200m plaval úplně sám, vzdálen od nejbližšího plavce několik desítek metrů. Až na třetí závěrečné bójce jsem se napojil do hada závodníků. Z vody tentokrát podle předpokladů - ztráta něco přes minuty na tři plavce a celkově kolem 20. místo.

Cyklistika DO Triathlonu opět na třech okruzích s převýšením 330m/1okruh. Pár set metrů za depem začal první - během 2km výjezd z 660m.n.m do 860m.n.m s počáteční pasáží La Reyeé se sklonem 15%, kde diváci dokáží udělat  atmosféru jako při Tour, kdy při výjezdu se prodíráte špalírem stovek diváků. Během tohoto výjezdu se mi podařilo dojet skupinu závodníků na 5. až 13. místě a nahoře na kopci byla naše ztráta 1,5min na tři vedoucí uprchlíky. Po té následuje nepříjemná část trasy, kdy na úzké, mokré (bylo po noční bouřce a dopoledním dešti) a štěrkem poseté silničce zpočátku v lese, později mezi obydlími se řítíte rychlostí 70km/h ze svahu, na kterém stojí skokanský můstek nebo se škrábete 800m do kopce se sklonem 9%. V prvním okruhu, kdy jsme tu jeli jen my, profíci, to bylo fajn. Navíc když v této pasáži se nedalo jet na odstup 10m od závodníka přede mnou, takže to spíš připomínalo hákový závod (taky jsme všichni měli klasické silničky bez hrazd, někdo hrazdu měl, ale na tomto okruhu na ni stejně nezalehl). Během průjezdu centrem závodu už byla naše ztráta jen 45 sek a před naší skupinou už jen tři závodníci. Po druhém těžkém výšlapu už to bylo jen 30 sek. Pak však nastal problém s předjížděním hobíků, kteří byli teprve v prvním kole. Nic příjemného, když ve sjezdu nevíte, zda si ten hobík střihne zatáčku či nikoliv, zda ho máte předjet nebo podjet. Na začátku třetího kopce už bylo vedoucí trio na dohled. Po překonání pasáže 15% stoupání však v naší skupince začali nastupovat, aby se dotáhli na čelo a takovou změnu tempa už jsem nebyl schopen akceptovat (asi chyběla nějaká energie, či co:)) Ještě s jedním borcem jsme odpadli, nahoře jsme měli sice "jen" 15 sek ztráty, ale na skupinu před námi už jsme byli krátcí, navíc, když mi ve sjezdech ujel i druhý odpadlík. Vedoucí skupina 9-ti závodníků tak dojela do depa 1 minutu přede mnou (mezi ní a mnou byli ještě další dva). Sám jsem čekal, jak se mi poběží. Zatím bylo plavání nic moc, kolo překvapivě dobré, až na to odpadnutí 11 km před cílem.

Běh ve dvou okruzích, ale s větším převýšením než včera. Cestou na první obrátku jsem běžel na svůj dobrý pocit. U obrátky jsem zjistil,že podle mých předpokladů, bylo tempo na kole pro některé zničující a z minutové ztráty jsem na ně stáhl víc jak polovinu. Vepředu zatím bojovala čtveřice Tutukin, Martyenko, Sexton a Francouz Andre. Já tak ožil a během prvního okruhu se posunul na 9. pozici a během druhého okruhu o další dvě příčky na konečnou 7. pozici. Ve finiši měl nejvíce sil Andre před Sextnem a Tutukinem.

Partneři





































webDvorak